Provádíme pokládku všech typů krytin, včetně klempířských prvků. Výběr je na vás, nejčastěji používáme tyto krytiny:
- betonové tašky (např. Bramac, KM beta)
- pálené tašky (např. Tondach, Röben)
- šindele (např. Tegola, Baros, Kerabit)
- plastové krytiny (např. Eureka, Capacco)
Střechy
Střecha je stavební konstrukce, která představuje závěrečnou a naprosto zásadní etapu hrubé stavby. Střechy chrání budovu, její uživatele a majetek před nepřízní povětrnostních vlivů. Střecha se skládá z nosné konstrukce – krovu a střešní krytiny – izolačních vrstev, např. hydroizolace, tepelná izolace, parozábrana a krycích vrstev, která působí jako ochrana izolací před mechanickým poškozením a plní i vizuální účel.
Tvar a funkce střechy
Tvar a celkové provedení střechy závisí zejména na místních podmínkách.
Hlavní funkcí střechy je chránit prostor pod sebou před vlivy, jako např. déšť, sníh, vítr, sluneční záření apod. V závislosti na typu místa, které střecha uzavírá, jsou na její provedení kladeny různé nároky a požadavky. Konkrétní provedení střechy s Vámi prodiskutují naši specializovaní odborníci. Každá střecha má za úkol odvádět vodu z horní části stavby a bránit jejímu nahromadění, které by mohlo postupně konstrukci střechy poškodit zatékáním.
Rozdělení pro střechy
Střechy rozdělujeme podle jejich tvaru, sklonu či počtu plášťů.
Střechy podle lze rozdělit podle počtu plášťů na:
- Ploché střechy – sklon střešních rovin je 0-5 st.
- Šikmé střechy – sklon střešních rovin je do 45 st.
- Strmé střechy – sklon střešních rovin je nad 45 st.
Nejběžnější typy střech dle tvaru
- Pultová střecha – má jen jednu střešní rovinu s hřebenem a okapem a tři štíty (dva boční a hřebenový). Používá se především na stavby na hranici pozemku, na přístavky, na části činžovních domů přiléhající podélně k sousedním domům a v ekologické architektuře na tzv. aktivní solární domy.
- Sedlová střecha – je historicky nejběžnější typ střechy používaný v Česku; je velmi rozšířena v řadové zástavbě rodinných i bytových domů. Má dvě střešní roviny s přímočarým hřebenem, dvěma okapy a dvěma štíty.
Variantami jsou střecha křížová a polokřížová (vznikají pronikem dvou sedlových střech se stejnou výškou hřebene), používané na stavbách složitějšího půdorysu. Mansardová střecha – je variantou střechy sedlové: každá její polovina mezi hřebenem a okapem se skládá ze dvou střešních rovin odlišného sklonu. Vnitřní prostor pod touto střechou se nazývá mansarda (obytné podkroví).
V současné době je rozšířena tzv. falešná mansardová střecha: jedná se o střechu sedlovou, kterou doplňuje mansardový obklad na svislé stěně horního podlaží. Stanová střecha – (někdy též jehlanová) má zpravidla čtyři střešní roviny, které se sbíhají do středového vrcholu. Používá se na samostatně stojících budovách přibližně čtvercového půdorysu. Na věžích se používá střecha se strmým sklonem nazývaná jehlová; na věžích kruhového půdorysu je to střecha kuželová.
Izolace střechy
Každá střecha budovy musí být náležitě izolována z důvodu poskytnutí uživatelům budovy ochranu před povětrnostními vlivy a z ní plynoucí úroveň pohodlí. Jedná se především o izolaci tepelnou a vodotěsnou.
Tepelná izolace střechy
Tepelně izolační vlastnost střechy plní dvě hlavní funkce a to:
- brání v prochládání budovy v zimním období
- v letním období naopak brání v přehřívání budovy
Tepelná izolace jednoplášťové šikmé střechy se zpravidla provádí v rámci krovu.
Mezi nejčastěji používané materiály pro izolace střechy patří polystyren a minerální vlna.
Vodotěsná izolace střechy
Vodotěsná může být samotná střešní krytina, tedy nejsvrchnější vrstva střechy a její konstrukce, často se však střešní krytina ještě doplňuje o samostatnou vodotěsnou vrstvu střechy v podobě fólie, asfaltového pásu nebo stěrky. Krytiny pro šikmé střechy musí hlavně dobře odvádět vodu a sníh.